( to je rozkaz )

xxx

16. července 2017 v 11:10
Nevím co dělat. Nemá to podobu, ze které by šla vymlátit duše, křičet jde jen do prázdna. Vztek bývá silnější než smutek, vztek z bezmoci. Neříkám o tom nikomu, nechci tomu dát moc, pořád se to zdá až příliš nereálné, pořád věřím, že se z toho vzbudím. Brečí se v jiném pokoji, tak, aby to ten druhý neviděl. Mám si chystat seznam věcí, které chci stihnout říct ? A k čemu by to bylo, když přes léky nevnímá. Halucinace, ukazuje na mouchy, které tam nejsou. Mluví jako malé dítě, nebo opilý. Smysl nedávající žerty, po kterých se na mě otočí a jako vždy mrkne, jako by celé tohle měl být jen jeden hloupej vtip. Proč se to děje. nevěřím tomu, nevěřím ničemu
 


Komentáře

1 Hrobárova Dcéra Hrobárova Dcéra | Web | 17. července 2017 v 8:21 | Reagovat

Veľa síl, takéto obdobia sú ako nočná mora z ktorej sa nedá zobudiť... Ale raz skončí

2 Hyde Hyde | Web | 17. července 2017 v 17:30 | Reagovat

[1]: Děkuju za podporu..

3 Anonymus Anonymus | 17. července 2017 v 22:16 | Reagovat

Jako by člověka dokázalo povzbudit cokoli jiného, než vidět ho zase pokuřovat na balkóně...
Chápu, proč o tom nemluvíš. Co na to může druhý jiného říct, než "no no, všechno bude dobré". Člověk je nakonec na všechno se sebou sám.

4 Hyde Hyde | 18. července 2017 v 1:29 | Reagovat

[3]: Jsem jediny, kdo u nas tuhle frazi za posledni dobu pouziva .. mozna by bylo prijemne slyset to i odjinud. Snad byla nekde vetsi .pohoda nez v tomhle mauzoleu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama