( to je rozkaz )

Správné

11. května 2017 v 22:02 | Dorian |  Mýma očima
Téma, které se mi poslední dobou honí hlavou víc, než by mělo. Nechci a nebudu rozvádět dlouhosáhlé debaty o tom, co je a není správné. Jsem zásadový člověk, za těch 22 let jsem se dostal do různých možných a někdy i nemožných situací, které se na mně určitým způsobem podepsaly. Způsobem dobrým ? Špatným ? Nevím. Říká se, že každá zkušenost je dobrá.. dejme tomu. Každopádně vznikl kompas, můj kompas, kterým se snažím řídit. Věřím v něj a to upřímně. Dle mého souzení je to ve výsledku.. to správné. Mé pochyby jsou jinde. Jak často by se měl člověk správně zachovat ?


Zní to jako docela jasná otázka, což. Vždy a všude, jak to jen jde. Myslel jsem si to. Nejsem žádnej svatoušek, na mém kontě už je pěkná řada nemorálních lotrovin, ale možná právě to má velký podíl na tom, jakou povinnost ke správnému cítím. Huh, jak to podat, aby z toho nevznikl zmatenej škvár..
Nemělo by to mít žádné špatné stránky, ne ? Právě jsi udělal dobré rozhodnutí, dobrou věc, někde vzadu v hlavě by se měl pomalu rozpínat konejšivej a všeho spravedlivej pocit. Na světě je zase o trochu líp. Sečteno a podtrženo, člověk žijící ve jménu správného by měl mít život naplněněj, či.. ?

A co když ne. Co když nejste nic jiného, než prachsprostej suchar. Ta holka, která má přítele, ale vy máte pocit, že s vámi by jí bylo líp, milujete ji - však necháte ji osudu, on vám osud přihraje nějakou jinou. Ale, co když to byla TA žena vašeho života ? Co kdyby vám oběma bylo opravdu nejlíp spolu, nebylo by právě to to správné ? Její kluk by byl na tom špatném konci, ale možná by to i pro něj bylo ve výsledku lepší. Risk, to je to. Risk, touha a ochota skočit po hlavě. Do jaké míry ochuzujete váš život konáním toho správného. Někdy ten rozpínající se pocit vzadu v hlavě nestačí a někdy ani onen osud neocení vaše rozhodnutí, co vám zbývá ? Vzít osud do svých rukou. Sobecké ? Neopatrné? Nebezpečné ? Možná. Ale proto se tomu říká risk.

Neobhajuju, polemizuju o tom, jak vést život.. každý si nese svou vinu s tímhle spojenou. Jsem zastánce toho, že jsou lidi odpovědní za všechno své konání. Ať to dobré, či špatné. Necháte člověka odejít ze svého života, protože máte pocit, že je to lepší .. že předejdete více utrpení. Ano, třeba ano, přece máte dobré úmysly. Ale tím to nekončí. Vaše dobré úmysly způsobily druhému víc bolesti, než si dokážete představit. Za rok, za dva mu bude líp. Nic to však nemění na tom, že máte i na svědomí to, co vzniklo právě teď. To hnusné. Dobré úmysly my ass..

Čekám kritiku za příklad s přítelem, ale je to jen jeden příklad ze sta, takže doufám, že jste trochu porozuměli tomu, co se tím vlastně básník snažil říct. Po nečekané aktivitě u předchozích článku bych totiž byl rád, kdyby jste opět podali svůj názor na tenhle .. problém. To správné x možnost jiného života
 


Komentáře

1 Hrobárova Dcéra Hrobárova Dcéra | Web | 12. května 2017 v 15:52 | Reagovat

Táto úvaha vzniká z dvoch dôvodov. Prvý je predpoklad existencie dobra či zla- nič také neexistuje. Druhý je mylná predstava, že bolesť k životu nepatrí.
Tento spôsob uvažovania totiž rýchlo skončí zacyklený v situácii, keď nič nie je len dobré alebo len zlé.
Ono existuje viac farieb ako len čierna a biela. Život je príliš farebný na to aby sa dal tak ľahko zaškatuľkovať. Na to ako konať je potrebné vidieť všetky farby a podľa toho si vybrať :))))

2 Asterius Asterius | E-mail | Web | 12. května 2017 v 19:41 | Reagovat

[1]: Jak to že dobro a zlo neexistuje? Obojí samozřejmě je a každý to může zažít den co den.

3 Hrobárova Dcéra Hrobárova Dcéra | Web | 12. května 2017 v 20:25 | Reagovat

[2]: Objekty, deje a osoby same o sebe nie su zle ci dobre. Tuto vlastnost im na zaklade sudenia davaju ludia.
Strom, Cierna diera ci Besnota nie su zle ci dobre. Ich podstata neobsahuje informaciu, ci su zle alebo nie, jednoducho su. Tu im davaju ludia na zaklade hodnotenia a porovnavania.

4 Asterius Asterius | E-mail | Web | 12. května 2017 v 20:37 | Reagovat

[3]: Myslím, že vcelku mohu souhlasit. Ale co mravní zlo, fyzické zlo? O to jde.

5 Hrobárova Dcéra Hrobárova Dcéra | Web | 13. května 2017 v 0:46 | Reagovat

[4]: To je skôr otázka vhodná na dlhé e-maily....
Koniec koncov neponúkam pravdu, nie absolútnu. Len tú moju :) Ono to môže byť v skutočnosti úplne ináč...

6 Hrobárova Dcéra Hrobárova Dcéra | Web | 13. května 2017 v 1:08 | Reagovat

btw. zaujímavý song

7 Asterius Asterius | E-mail | Web | 13. května 2017 v 10:46 | Reagovat

[5]: Tak aby to nebylo na dlouhé e-maily, tady je podrobné vysvětlení: https://gloria.tv/text/TRF9GyRb4X3i3ZzN1VMoVAKmM

8 Dorian Dorian | Web | 13. května 2017 v 11:17 | Reagovat

[6]: On na to i někdo klikl ? To mi dělá dobře ^^

9 Dorian Dorian | Web | 13. května 2017 v 12:51 | Reagovat

[7]: Tvou ideologii si neberu osobně, naopak, někdy je zajímavé slyšet názor i z té strany, ale chtěl bych tě požádat, aby si tady nesdílel podobné odkazy.

10 Asterius Asterius | E-mail | Web | 13. května 2017 v 13:11 | Reagovat

[9]: Jakou ideologii? To je vcelku obyčejná filosofie.

11 Hrobárova Dcéra Hrobárova Dcéra | Web | 13. května 2017 v 13:17 | Reagovat

Áno, klikla som na to a mám v pláne aj ten email ale....

12 Dorian Dorian | Web | 13. května 2017 v 15:01 | Reagovat

[10]: V tvé obyčejné filosofii hraje neobyčejnou roli Bůh a jeho vůle.

[11]: christianp@centrum.cz :))

13 violetnikol violetnikol | E-mail | Web | 13. května 2017 v 22:38 | Reagovat

Správnost je v tomhle ohledu hodně relativní. Já svoje životní rozhodnutí nedělím na "správná/špatná", prostě se tak stala, stala se tak proto, že jsem to tak v danou chvíli chtěla. A pokaždé to s sebou přinese nějaký následek. Což představuje zase další rozhodnutí. O tom je podle mě celý život. Je to takové jedno velké bludiště, kde volíš na jakou odbočku se zrovna dáš a pak na další.

Ale hezky jsi to napsal, to přirovnání s kompasem.

14 stuprum stuprum | Web | 15. května 2017 v 1:29 | Reagovat

Ošukej každou proti její vůli a nebude tě trápit holka, která má kluka!

15 Hrobárova Dcéra Hrobárova Dcéra | Web | 15. května 2017 v 12:19 | Reagovat

[14]: dávaš radu podľa seba?

16 Stemme Stemme | 19. května 2017 v 0:27 | Reagovat

Tuhle otázku si kladu často.
Co když to byl TEN člověk mého života. Co když on byl ten ten pravý protipól. Co když strávím zbytek života myšlenkami na to, jak jediný člověk, který stál za to, žije svůj život s někým úplně jiným, i když vím, že to právě JÁ jsem ten pravý člověk.
Ale pak si uvědomím... kdyby byl Ten pravý, stál by po mém boku, nebo ne?
Někdy prostě musíš věci nechat jít.
Vše má svůj začátek i konec. Nemá cenu trápit se věcmi, které se mohly stát, ale nestaly.
A nakolik člověk ochuzuje vlastní život konáním správného? Pokud konáš správně, máš z toho sám pocit uspokojení. Více méně nelituješ, protože víš, žes udělal správnou věc.  I když si momentálně neseš nepříjemné následky. Správné tvůj život neomezuje. Jestli tvá rozhodnutí ochuzují tvůj život, jsi si jistý, že byla správná?

17 Dorian Dorian | Web | 19. května 2017 v 4:20 | Reagovat

[16]: Ano, v ideálním světě by Ten člověk stál po tvém boku. V ideálním světě by ale taky nedocházelo k hádkám, křivdám a ublížení. V takovém světě by jste se oba kouleli tím stejným směrem tou stejnou cestou a pokud ne, osud by vás zase jednou dovedl k sobě.
Seš si jistý, že člověk musí být ze stejného světa, aby byl Tím jediným ? V případě, že podobnej vůbec existuje.
Někdy je od věcí lepší upustit. Není nic špatného na tom spokojit se s něčím dobrým. Pro to nejlepší se ale občas musíš všeho pustit, zavřít oči a skočit po hlavě. A pokud na to nemáš odvahu, nic se neděje, ale nemůžeš mluvit o tom, co je a není na konci pádu, nikdy to vědět nebudeš.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama