( to je rozkaz )

Láska

27. dubna 2017 v 19:49 | Dorian |  Mýma očima
Pojem, který je pro mě tak těžké definovat. Ne proto, že bych to považoval za něco neuchopitelného, jen se ta vidina stihla změnit tolikrát, že už nemám odvahu dělat nějaké závěry.
V jedné hře od O.Wildea zazní, že pravá podstata milostného vztahu tkví v nejistotě. Čím víc nad tím přemýšlím, tím víc mi to přijde nevyvratitelné, i když mě to štve. Vždy jsem si rád představoval vzájemné spojení, které je věčné a založené na jistotě, že tam ten druhý člověk byl, je a bude. A to i když jsou v rozepři, nebo spolu nejsou vůbec. Někdy se divím, jak může být takovej cynik jako já zároveň i hloupej romantik. To bude asi paličatost.


"And in the end, we were all just humans..
drunk on the idea that love, only love, could heal our brokeness"


Každý ji chce. Každý chce být milován. Ale kde začíná láska a kde posedlost ? Kdo dokáže posoudit, že to není jen sobecká touha po tom nebýt sám ? Chvilková záležitost, pobouření hormonů .. stav. Ztrácím se v tom. Existují v dnešní době lidé, kteří by byli ochotní vzdát se toho, kterého milují kvůli tomu, aby mohl být ten druhý šťastný ? To mi přijde jako jeden z opravdových projevů lásky. A možná to o tom není vůbec. Možná se až příliš upjatě snažím hledat způsoby, kterými určit přesně tu hranici, kterou by pro vás měl být milovaný schopen překročit. Jen kvůli mé milostné historii.
Maličkosti, to je hezká představa. Hledat lásku ve způsobu, kterým se na vás dokáže dívat. V tom, že i v davu lidí s hlavou plnou povinností a starostí si vás dokáže najít očima a pousmát se. Mohl bych pokračovat ještě hodinu, ale to už by nemusel být popis maličkostí, ale věcí, které mi chybí, věcí po kterých toužím. Každý ji chce. Každý by si ale také měl uvědomit, že to není něco, co by šlo vynutit. Člověk by tomu měl jít naproti, ale ne to honit, sebevíc osamělý může být. A milovat sebe, to je taky podstatné. Ta díra, která ve vás může být, nejde vždy zaplnit druhým člověkem .. naopak, vznikne víc trápení.

Jestli se vám podařilo udržet pozornost až do tohohle bodu, byl bych rád, kdyby jste napsali v který moment vám došlo, že jste zamilovaní. Na závěr bych taky chtěl říct, že cítím trochu studu, protože na tohle téma by se daly psát slohy. Nicméně tohle je to, co se mi vybaví právě v tuto chvíli - když slyším slovo láska.
 


Komentáře

1 Asterius Asterius | E-mail | Web | 27. dubna 2017 v 21:58 | Reagovat

Hm, definicí lásky se zabýval už sv. Tomáš Aquinský. Zkrácená verze zní:
Láska je chtít dobro pro druhé.

2 Sabča Sabča | Web | 29. dubna 2017 v 21:22 | Reagovat

prosím podívejte se na můj blog
díky

3 Sibyla Vane Sibyla Vane | 3. května 2017 v 16:22 | Reagovat

Lidé by se měli v podobných úvahách dbát na přesnější terminologii.
Být zamilovaný a milovat jsou dvě naprosto odlišné věci.
Jak člověk pozná, že je zamilovaný? Snadno. Je to pobláznění smyslů  i mysli. Je to intenzivní, často fyziologický prožitek. Zamilovanost může odejít stejně rychle jako přišla.
Láska je jiná. Opravdová láska je nezištná a nesobecká. Lidé, kteří opravdu milují, dokáží nechat svého milovaného odejít, je-li to pro jeho dobro. Láska je statečná a bezpodmínečná. Podmínkou lásky není ani to být milovaný nazpět.
Ano. Láska je chtít dobro pro druhé.
Milovat je výsada, umění, je to nejvyšší ze ctností. Je to něco, co povětšuje i nejmenšího človíčka.

Jak to poznám já?
Vím to, když se tomu člověku podívám do očí. Když nedokážu slovy vyjádřit, jaký pocit mám, když vedle něj ležím. Když se mě naplňuje jeho radost.
(slovy Aurelia Augustina: "Jen láska zná umění jiné obdarovávat a přitom sama bohatnout.") Když mi dojde, že ani vzdálenost, ani čas, ani jiní lidé a ani já, vlastně vůbec nic nedokáže na mých pocitech nic změnit. Když ho dokážu nechat jít, přeje-li si to. Když mi i v nejhoršíchh chvílích vzpomínka na jeho tvář vykouzlí úsměv na tváři.

4 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 4. května 2017 v 19:19 | Reagovat

Zamilovávám se každej den.

5 shira-elizabeth shira-elizabeth | E-mail | Web | 4. května 2017 v 19:54 | Reagovat

Zamilování se pozná lehce - stvoření se pak culí i když vidí kvést kytičky.
Láska je stejný pocit, jak když poslední dílek puzzlí zapadne na svoje místo. Pocit "tak teď je všechno tam, kde má být".

6 Hrobárova Dcéra Hrobárova Dcéra | Web | 9. května 2017 v 17:43 | Reagovat

Ked som si uvedomila, ze nie je dokonaly, ma svoje chyby ale vdaka nim je jedinecnym a uzasnym clovekom, ktory mi dal priestor preliezt mur, ktory si v sebe postavil a objavit jeho krasu :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama